Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Čeští esoterici v proměnách soudobých dějin
Pokorná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Hlavním cílem práce je přispět k rozšíření dosavadních informací, které máme o významném dějinném demokratickém předělu a navazující "polistopadové- transformační éře. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory s profesní a zájmovou skupinou aktivních ezoteriků vedené metodou orální historie. Předkládaný text také čerpá ze sbírek Národního archivu, Archivu České televize, Archivu bezpečnostních složek a relevantních literárních pramenů. S ohledem na specifičnost tématu reflektuje práce vliv nového společenského řádu po roce 1989 na profesní a soukromý život vybraného vzorku narátorů a zprostředkovává pohled na interakci pamětníků se státem a veřejností. Výzkum se také snažil doplnit poznatky o fungování ezoterické scény po roce 1989, neaspiruje však na podání encyklopedického výčtu rozmanitých ezoterních disciplín v raném transformačním období. Pro ucelený pohled na zkoumaný fenomén jsou ve výzkumném projektu rozpracované také doplňující okruhy, které se dotýkají období socialistické diktatury. Tato část analyzuje vztah komunistické ideologie k ezoterismu. Mimo to se práce snaží odpovědět na otázky, jaké motivace přivedly aktéry rozhovorů k jejich zájmu, později profesi a jaký vliv měla doba nesvobody na jejich každodenní životy.
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
Pohled rakouského tisku na události v Československu na začátku 90. let 20 století
VÁLEK, Pavel
Práce se zabývá pohledem rakouského tisku na události v Československu na začátku 90. let 20. století a především obdobím tzv. Sametové revoluce a vývojem v letech 1990 a 1991. Hlavními tématy pro rakouský tisk se stal Listopad 1989, vývoj politického dění v ČSSR, otevření hraničních přechodů a výstavba a provoz jaderných elektráren na československém území.
Návrat nemožný. Český exil po listopadu 1989
Zahradníček, Tomáš
Český politický exil v 90. letech často kriticky reagoval na stav země, společnosti a politiky. Studie zkoumá příčiny, které způsobily, že se krajně kritické výtky začaly ozývat už brzy po listopadu 1989. Připomíná starší diskuse mezi exilem a domovem, mezi exilovými politiky a prostředním Charty 77, v nichž se už dříve objevily momenty nedorozumění, které po listopadu 1989 vystoupily na povrch.
Srovnání současné situace s poměry před listopadem 1989
Červenka, Jan
Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají srovnáním současnosti a situace před listopadem 1989. Lidé porovnávali tehdejší a dnešní situaci ze svého osobního hlediska celkově i v řadě konkrétních dílčích aspektů a vyjadřovali se k otázce, zda změna společenského systému v roce 1989 stála za to. Zpráva obsahuje i časové srovnání s předchozími výzkumy.
Listopadový come back Alexandra Dubčeka
Benčík, Antonín
Aktivity A. Dubčeka v době normalizace a návrat do politiky v listopadu 1989.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.